Čína se stává nejen ekonomickým leaderem?

Strategie skrývání se („lie low“) byla dlouhá desetiletí mantrou čínské zahraniční politiky. Pod vedením Xi Jinpinga však tato politika vzala rychle za své. Zatímco ekonomická expanze Číny v Africe je v plném proudu již několik let, ta politická v oblasti Střední Asie teprve začíná nabírat na obrátkách.

Namísto taktiky nevýraznosti v zahraniční politice zvolil Xi Jinping politiku expanze. Jeho ústředním tématem je plán na vytvoření nové Ekonomické hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt), nového ekonomické kanálu, který by vedl dvěma cestami po zemi i po souši přes tři kontinenty směrem na západ a zahrnoval by silnici, železnici i potrubní systémy. Čína tak velmi rychle politicky obsazuje region, který naopak Moskva postupně opouští. Mimo snahy podpořit hospodářsky zaostalejší část země (ekonomický rozkvět Číny se v posledních desetiletích soustředil především v její východní části) jde i o posílení geopolitického vlivu Číny v oblasti Střední Asie. Zatímco detaily plánu vybudování nové Hedvábné stezky jsou zatím záhadou, politická rovina tohoto plánu je zřejmá.

Přestože čínští vůdci dlouho ujišťovali Moskvu, že jejich zájmem je hospodářky rozvoj a regionální politiku přenechávají Rusku, nyní ale s narůstajícím zahraničním vlivem Pekingu je zřejmé, že se i politická rovnováha začíná překlápět na jeho stranu. Čínské firmy mají v současnosti investice v zahraničí převyšující 500 miliard amerických dolarů a roční objem investic do zahraničí by měl již letos převýšit objem investic, které směřují do Číny. Již dnes je tak Čína největším obchodním a investičním hráčem v oblasti Střední Asie a její vliv nadále roste. Jen Turkmenistán dodal Číně v roce 2013 téměř polovinu z jejího celkového objemu importovaného zemního plynu. V Kazachstánu pak Čína prostřednictvím své státem vlastněné těžařské společnosti CNPC (China National Petroleum Corporation) ovládá čtvrtinu tamní produkce ropy i dominantu hlavního města Astany, hotel Peking Palace. Zvláště pozoruhodný byl rychlý nástup čínského kapitálu v době finanční a hospodářek krize po roce 2008, kdy Peking využil problémů lokálních těžařů trpících z propadu cen komodit na světových trzích.

Důležitým prvkem je i regionální význam celého projektu nové Hedvábné stezky. Rozsáhlou část východní části země zaujímá autonomní oblast Sin-Ťiang (Xinjiang), na jejímž více než 1,6 milionu kilometrů čtverečních velkém území se nachází jedny z nejbohatších čínských nalezišť zemního plynu a ropy. Přesto tato provincie patří v Číně mezi jedny z nejchudších a trpí etnickými i politickými nepokoji. Peking však věří, že ekonomický rozkvět by oblasti mohl přinést i zklidnění sociálního napětí.

Autor: Sven Subotič

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.