Elon Musk: Lze dosáhnout revoluce bez státní podpory?

Tesla, SpaceX, SolarCity mají jeden společný jmenovatel - Elon Musk. Dokázal by je Musk vybodovat i bez státní podpory?

Elon Musk patří bezesporu k nejznámějším osobnostem dnešní podnikatelské scény. Jeho společnosti Tesla motors, Space X a SolarCity se řadí k nejproslulejším společnostem světa a jejich ambicí není nic menšího, než způsobit revoluci v segmentech jejich působení.

Příběh o podnikatelské vynalézavosti a inovativnosti, kterým ten Muskův na první pohled nepochybně je, má však i drobné trhliny. Faktem totiž zůstává, že Musk společnosti vybudoval s nemalou státní podporou.

Musk tvrdí, že mu podpora pomohla, společnosti na ní podle něj ale rozhodně nejsou závislé. Může něco podobného být pravda, uvážíme-li to, jak pozitivně se dnešní politická reprezentace staví k podpoře obnovitelných technologií přinášejících pozitivní externality? Pojďme se podívat na tvrdá čísla.

Co říkají tvrdá čísla?

Muskovi společnosti dostaly za celou dobu svoji existence přibližně 4,9 miliardy dolarů prostřednictvím státní podpory. Do této částky ale nepočítáme vládní kontrakty Space X ze strany NASA a US Air Force, které se pohybují okolo hodnoty 5,5 miliard dolarů. Co je však klíčové, je nejen výše podpory, ale i její načasování.

Je relativně známou skutečností, že Musk v roce 2008 čelil finanční katastrofě, kdy se Tesla i Space X ocitly na hraně bankrotu. Musk do společností vložil zbytek svých osobních financí. Na poslední chvíli ho (resp. Space X) zachránil kontrakt s NASA týkající se zásobování mezinárodní stanice ISS, dodání dalších finančních prostředků ze strany investorů do Tesla Motors a federální půjčka Tesle v roce 2010, díky níž mohla financovat výrobu modelu S.

Státní podpora je tedy pro Muska klíčová. Bez ní by společnosti těžko přečkaly špatné časy a zcela nepochybně by minimálně změnily majitele – Musk v jedné chvíli dokonce vyjednával s tehdejším výkonným ředitel Google Larry Pagem o prodeji Tesly Motors.

Stručný výčet státních podpor

Společnosti Elona Muska jsou tedy příjemci miliard dolarů ve formě dotací, půjček a daňových úlev. Tato podpora by se dala označit jako nestandardní i na poměry sektoru obnovitelných technologií.

Důvodem je patrně Muskova aura ikony Sillicon Valley. Lokální vlády se mnohdy až předhání v tom, kdo Muskovi poskytne výhodnější podmínky. Za tuto službu dostanou na oplátku kromě ekonomických benefitů, které se s investicemi vážou i zlepšení image, prestiže a dobré PR, čehož rádi využívají politici ve svých předvolebních kampaních.

Dobrou ilustrací toho je projekt Tesla Gigafactory – obrovské továrny na baterie, která by měle být v provozu již na přelomu roku 2016 a 2017. V roce 2013, kdy se rozhodovalo o jejím umístění, o ni svedlo souboj dokonce 7 amerických států. Ten nakonec vyhrála Nevada, která Muskovi poskytla investiční pobídky ve formě daňových úlev a dalších benefitů ve výši 1,25 miliardy dolarů.

Aby Nevada získala finanční prostředky, musela kvůli tomu snížit pobídky pro filmaře a odstranit daňová zvýhodnění pro pojišťovací společnosti.

Dalším Muskovým projektem je nová továrna SolarCity ve městě Buffalo. Ta by měla být dokončena v roce 2017. Stát New York se zavázal uhradit celou její stavbu v souhrnné výši 750 milionů dolarů s tím, že ji bude po jejím dokončení SolarCity pronajímat za symbolickou částku 1 dolar ročně.

Co se týče Space X, tak ta vzhledem ke svému charakteru (nepůsobí v sektoru obnovitelných technologií) spíše než pobídky vyhledává státní kontrakty. Informace nejsou vzhledem k tomu, že Space X není obchodovaná na burze snadno dohledatelné. Ovšem dle tiskových zpráv stát Texas Space X poskytl dotaci ve výši 20 milionů dolarů na stavbu raketového odpaliště.

Jde to i bez státní podpory?

Nyní vyvstává klíčová otázka: „Jak by to dopadlo s elektrickými automobily, bateriemi a raketami, pokud by společnosti v roce 2008 zkrachovaly?“

Společnosti by patrně převzala jiná korporace, čímž by vývoj pokračoval dále. Pokud by zanikly, segmenty by začaly stagnovat. Je to ale v zásadě podobná otázka jako, jestli by vznikl smartphone, nebylo-li by Steve Jobse.

Zpomalení ani stagnace neznamená úplný konec. Do segmentů by přišli noví hráči, kteří by s lepším financováním tlačili vývoj vpřed. Státní podpora technologický vývoj urychlila, nikoli však zapříčinila. Ten by se dostavil, i kdyby zde neexistovaly ekonomické pobídky, ovšem s určitým časovým zpožděním.

Autor: Sven Subotič, Jakub Mašek

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.